4 indiani nad barem 4 indiani nad barem  

... po 11 letech odchází do věčných lovišť ...

      

 
 
5.6.po > Tupý nůž byl MUŽ <
DJ`s: PROJECT DUAT
deep house, dub tech, minimal
 

Tupý nůž

Poslední náčelník statečných Čejenů - podle paměti Ohyisey (Charles Eastman)
( pro Američany "čejenský panter" )

Tupý nůž je postava, která se nesmazatelně vepsala do dějin domorodých Američanů. Čejen, jehož život se stal příběhem hrdiny. Je to prosté, již v dětství se choval jako muž, nehledal sobecký zájem a zisk, a ani se nesnažil být hrdinou žádných her.

Tupý nůž patřil ještě ke staré náčelnické škole. Dokázal hájit zájmy všech prérijních indiánů. Jeho odvaha spočívala v nesobeckosti a rozumnosti.

Říká se, že když byl Tupý nůž malý, byl to vynalézavý hoch, bylo na něj také spolehnutí.
Bylo mu pouze devět let když byla jeho rodina samostatně na lovu bizonů. Otec byl zrovna pryč a matka měla nějakou práci, když si hrál se svou mladší sestrou na břehu potoka. Jako by v jednom okamžiku se najednou přiřítilo stádo bizonu a oba je smetlo do proudu. Jeho matka se je snažila zachránit z větve stromu nad potokem, ale malý chlapec vedl svou setru na nějakou starou bobří hráz. Vchod do tohoto hnízda byl výše než hladina potoka. Tam společně v bezpečí přečkali až se stádo přehnalo přes vodu. dokud je nevyzvedli jejich strachem šílení rodiče.

Jednou, to byl ještě docela mladý, jeho kmen při zimním tažení uvízl v krajině chudou na zvěř a tím pádem hrozil hlad. Situace se ještě zhoršila když nastaly sněhové bouře. Jejich skupinu zachránil právě Tupý nůž, když přivedl ze stopadesátí mílové dálky záchranou skupinu přátel, kteří sebou dovezli vaky sušeného bizoního masa.

Další důkaz toho, že mu záleží na lidech podal během jedné bitvy,kdy byl těžce zraněn jeho švagr. Navíc zůstal ležet uprostřed nepřátel. Jakmile se to dozvěděl, Tupý nůž vzal si čerstvého koně, vybičoval k odvaze některé své druhy a sám se vrhl, krytý jejich palbou, mezi nepřátele, kde svého švagra zachránil i když sám utrpěl dvě zranění.

Dakotové si ho vážili jako výjimečného člověka, ne ani tak pro válečné skutky jakými se prokazovali Orlí nos, nebo Dva měsíce, ale vážili si jeho prostoty a poctivosti, ale i jeho chováni v boji. (Dva měsíce nebyl nikdy náčelníkem, ale stal se známým ve válkách s bělochy). Staré příběhy vyprávějí, že jeden z jeho předků stejného jména objasnil "ducha věků".

 

V těch dobách bylo zvykem, že staří lidé šli v čele putujícího kmene a určovali místa pro tábory a zastávky.
Jednoho dne došli k třešňovému háji, kde tato rada starších ihned poručila zastavit. Náhle se z křoví vyřítil grizzly. Muži začali na něj okamžitě křičet a štěkat, ale medvěd se nedal oklamat. Srazil prvního válečníka, který se mu postavil a zatáhl ho do křoví. Celá tlupa byla z tohoto výjevu celá rozčílená. Několik pohotových válečníků vyběhlo aby se medvědu ukázali, aby tak odpoutali pozornost od jeho oběti, zatímco ženy a psi dělali hluk, aby jej vystrašili. Medvěd ale na to nereagoval, a tak si lidé mysleli, že ten muž bude už mrtvý. Ale co neviděli, on vyběhl s opačné strany křoví živý . Indiány to velmi potěšilo a tak jej vesele přivítali. Ale on se moc dlouho nezdržoval a vydal se jenom s nožem zpět. Lidé ho doprovázeli "písní Statečných srdcí". Šel na nepřítele znovu. Medvěd se proti němu zuřivě vrhnul. Utkali se spolu. By to okamžik, když se ve vzduchu se zableskl nůž a medvěd se s hrozným bolestným řevem sklátil mrtev k zemi. Tento válečník byl proto zvíře příliš rychlý. Nejdřív mu poranil jeho citlivý čenich a potom mu probodl srdce. Od té doby se tento muž jmenoval Tupý nůž. ( u Indiánu bylo normální, že si dávali jména jakoby v rozporu se svými vlastnostmi).

Potom ještě mnohokrát bojoval s jenom s nožem a lidé tvrdili, že v něm zůstal duch toho medvěda, co ho tenkrát zabil. Jeho útokům neodolávali ani pevné kožené štíty nepřátel, které byli vyrobeny s pevné, vyschlé bizoní kůže. Mnohokrát neunikli zranění.

Je také dobře známo, že Severní Čejenové odhodlaně podporovali Dakoty při obraně Black Hills a okolí Big Hornu. Proč? Jelikož to byl poslední region, kde se ještě dali lovit volně žijící buvoli, kteří byli pro domorodce životně důležití. Pro Indiány měli bizoni stejnou hodnotu, jako pro bílou civilizaci má orná půda vhodná k pěstování zemědělských plodin.
Kolem roku 1875 vynaložila vláda úsilí, a činila nátlak na všechny svobodné severní kmeny aby je dostala do rezervací, nehledě na jejich práva a předešlé smlouvy. Touha po nových pozemcích byla také důvodem většiny tzv. indiánských válek. Od Apačů na jihu po severní Nez Perces, byli tito lidé štváni z místa na místo. Vláda pak uzavírala smlouvy, ale vždy po předchozím vojenském zásahu. A tak porobené a odzbrojené kmeny byli odváděny do Indiánského teritoria v Oklahomě. To se nevyhnulo ani tlupě Tupého nože.

Někteří se ale odhodlali bojovat na smrt, než aby žili v takovém vězení. Mezi ně patřili Dakotové, protože byli ještě stále relativně silní, a uchovali si své pozice na severu. I když žili v rezervacích, přesto to bylo v jejich rodném kraji.
Ale jiné, menší kmeny byli porobeny a odvlečeny. Pro ty kdo byli zvyklí žít v hornaté studené a suché zemi, byl přechod do Oklahomy šok. Žár a malárie si neustále vybírala svou daň.
Náčelník Josef, vůdce Nez Perces a Stojící Medvěd, náčelník Ponců, použili právních zbrání, aby zapůsobili na veřejné mínění Američanů a skutečně také byli úspěšní. A tak se ze zbytky svých kmenů mohli vydat zpět na svá původní bydliště.

Tupý nůž a jeho lidé tak úspěšní nebyli a jejich zkušenost patří mezi jedny z nejtvrdších v dějinách Indiánských záležitostí.
Tupý nůž byl úřady považován za nebezpečného člověka a proto byl také izolován se svou tlupou v Indiánském Teritoriu od roku 1876, aniž by s tím souhlasil. Když pozoroval jak jeho lidé neustále na tomto místě umírají na nemoce a smutkem po domově, nemohl to snést. Svolal celý zbytek kmene, a všichni souhlasili s tím, že raději zemřou, než aby déle žili v této zemi. A tak se rozhodli k útěku do své země na severu.
Tento příběh je vlastně totožný s životem Malého vlka, protože tito dva muži byli duchovními vůdci tohoto exodu na sever. A není pochyb o tom , že se nemalou měrou prokázal geniální duch a morální síla těchto přírodních lidí. Z Oklahomy do Dakoty to není totiž žádná krátká procházka za svobodou. Věděli čemu budou muset čelit. Šli, a každý jejich pohyb byl sledován pronásledující armádou.
Ale ještě rychleji běžela po telegrafních drátech táto zpráva:
"Čejenský panter je na svobodě. Žádná žena ani dítě se nyní v Nebrasce a Kansasu nemůže cítit bezpečně."

Uprchlíci usilovali jenom o to, aby se možná vyhnuli střetu, jak s armádou tak s osadníky. Cesta to byla hrozná a utrpení veliké, ale Tupý nůž se podobně jako Náčelník Josef stal pevnou duchovní oporou pro svůj národ. Jen v takových chvílích se prokáže síla ducha jak jednotlivců tak i národa.

Ale štěstí nestálo na jejich straně. Po té co se oddělili od tlupy Malého vlka byl v blízkosti Fort Robinson obklíčen a přinucen ke kapitulaci. Není se co divit, všichni byli vyhladovělí a vyčerpání, také se přihlásila o slovo zima, která je v této lokalitě dost drsná. Ve Fort Robinsonu byli muži odděleni od žen a dětí a mohli se stýkat jenom ve vymezeném čase. Mnozí ztratili všechno; a skoro každý přišel o některého ze svých příbuzných. Neměli domovy, svoboda byla opět pryč a dozvěděli se že se mají vrátit zpět do Oklahomy. Měli zlomená srdce.
V této situaci se ženy obrátili na své muže s přáním, že chtějí zemřít raději v boji než takhle. Tupý nůž je vyslechl a řekl: "Žil jsem. Jsem připraven." Ostatní s ním souhlasili. "Jestli jsou naše ženy odhodlány zemřít s námi, co ještě zbývá? Jestli to máme udělat, uděláme to. Přineste naše zbraně ženy."
Ženy dokázali ještě nějaké rozebrané zbraně ukrýt ve svých věcech a šatech. Jejich plán byl takový : pobít stráž, utéci na nejbližší vhodné obranné místo, které bude také jejich poslední. Ženy a děti se připojili. Ne všichni měli zbraně, ale všichni měli stejné odhodlání zemřít společně. Tak se stalo, bojovali až do konce, muži ženy i děti. Tak zemřeli Čejeni i jejich věrný náčelník. Byla mrazivá noc.

 

http://www.indiani.cz

Po celý měsíc Jelena budou zároveň v prostorech klubu a na tomto webu k dispozici materiály ohledně původu názvů jednotlivých akcí.

what DVD z klubu XT3 / archiv i film

rock slevy pro XT3 indiany, bizony a greenhorny

lick slevy pro XT3 zlaté a stříbrné klubové karty

 

Dotazy, vzpomínky, nostalgie?

konec@xt3.cz

 
 


062006 v rytmu indiánů
" Země nepatří lidem.
Lidé patří Zemi ! "
( Mitakuye Oyasin)



cerven1


Stanzim + Josef Sedloň + Milo,SUI.CZ,
Ali + Popeye + jurgen dizzastarr,
project DUAT,
FRENK D & DAVE WALLA(Tábor),
Waddup? + Oréa
a další v XT3 >

cerven2


Sidecar + n-kyp,
ETA DJ´s + Mazzakr sound crew,
breakbeat.czcrew: Kaplick + Voita + Saku + Brada
a další v XT3 >

Další Velcí XT3 Náčelníci:

cerven1

Igraczech + Touchwood,
PRO-SOUND system :
MC Dr.Kary + liquid A+General Kryshpeen
Kim & Wega,

Philip TBC + Babe LN + Ghonzales,
nightphunk by Lucas (RoxyPraha) + Petr K + Terqua ( Radost Fx ),
shadowbox.czcrew: Koogi + 2K + Sweg + Anakin
a další v XT3 >

cerven1

možná příjde i Katcha....

Poznej zblízka! Neosobnost velkých hal, kde vidíš dj jen z dálky a přes kouřovou clonu rozeznáš pouhý jeho obrys... tohle znáš moc dobře... v XT3 jsme si blíž!!! Dotkni se špičky české scény během června v XT3!!!

igraczech

 

podporuje:
growshop


 
 
toplistTOPlist   dotazy, vzkazy, vzpomínky, nostalgie? konec@xt3.cz